Technické zajímavosti a unikáty

Továrna na lněné nitě Weiss a Rössler ve Vrbně

O lnářské minulosti ve Vrbně pod Pradědem vypovídá budova bývalého bělidla příze a lněných nití Weiss a Rössler. Budova byla postavena v letech 1800–1801 a později se stalo základem továrny na výrobu nití Grohmann a spol. Budova se dochovala do dnešní doby v téměř původní podobě. Vznik továrny byl přirozeným vyústěním dlouholeté činnosti podnikatele Johanna Adolfa Weisse, který na vrbensku skupoval od drobných výrobců surovou lněnou přízi na nitě, kterou následně nechával bělit a dále prodával. S rozmachem obchodu se však Weiss chtěl stát nezávislým na cizích malých dodavatelích, proto požádal o povolení k založení továrny a zároveň se spojil s českolipským zkušeným podnikatelem Ferdinandem Rösslerem. Tak vznikla v roce 1800 nejvýznamnější slezská niťárská firma Weiss a Rössler.

Kosárna v Karlovicích

V dřevěném objektu kosárny z roku 1600 se nachází v širokém okolí ojedinělé muzeum. Roubený patrový dům, který byl do dnešní podoby upraven v 18. století, je úzce spjat se železářskou historií obce. Jednou z provozoven, dále zpracovávající železo z místních hamrů, byla i karlovická kosárna, kde se vyráběly kosy. Ke shlédnutí jsou funerální plastiky (umělecká litina), expozice o Karlovicích a rodácích obce, a také zemědělské stroje, lesnická pěstební a těžební technika.

Umělý vodopád v Karlově Studánce

Pro potřeby lázní Karlova Studánka, jako prvek romantického zkrášlení krajiny, byl na konci 19. století vybudován působivý umělý vodopád. Jeho nezpevněné přírodní otevřené koryto je dlouhé téměř 900 metrů. Je napájen náhonem z Bílé Opavy.
Vodopád se nachází v západní části obce Karlova Studánka na strmém levém břehu řeka Bílé Opavy. Kolem náhonu vede červená turistická trasa.

Huť na Drakově

Tato huť je jednou z mála technických památek starého železářství, která se na Vrbensku dochovala. Vrbensko bylo významnou hutnickou oblastí podhůří Jeseníků, těžily se zde kvalitní rudy devonských ložisek. Téměř každá obec regionu má ve svých kronikách či jiných historických zdrojích zmínku související s výrobou železa. Počátky výroby železa na Vrbensku se datují do doby po roce 1500, kdy začaly vznikat první malé tavicí pece a následně zpracovatelské dílny. Tuto polozřícenou dřevouhelnou vysokou pec (též Lorenzova/Vavřincova huť) najdete v údolí říčky Černé Opavy na lesní silnici vedoucí z Rejvízu do Vrbna pod Pradědem (nedaleko osady Drakov).