Památky v regionu

Lázeňský areál v Karlově Studánce

Areál je zajímavým dřevěným architektonickým celkem. Jedná se o ojedinělým komplex dřevěných zděných lázeňských domů, ovlivněných empírem z konce 18. a počátku 19. století, které tvoří historické jádro tohoto horského městečka ojedinělého typu v Moravskoslezském kraji. Hlavní lázeňská budova Lázeňský hotel (dnes Libuše), byl vystavěn pod patronací P. Dr. Norberta Kleina v době hospodářské krize 1928-31. Jde o stavbu na svou dobu velmi moderní.
 

Zámek Grohmann s areálem

Objekt č.p. 154 na Nádražní ulici ve Vrbně pod Pradědem - doklad feudálního sídla s jádrem ze 17.století, rozšiřovaného postupně přístavbami v 18. a 19.století, vytvářející zajímavý soubor barokních a empírových celků. Původní zámek si nechal přestavět továrník F. Rössler, později zde sídlila významná továrnická rodina Grohmannů. Zámeček je umístěn v přírodně krajinářském parku ohrazeném zdí z 19.století.

Farní kostel sv. Michaela

Monumentální empírová architektura z let 1840 - 43 neobyčejně čistého prostorového i tvarového řešení, která ovládá nejen prostor náměstí, ale i panoramatický pohled na město Vrbno pod Pradědem. Stavba kostela byla zahájena roku 1837 po demolici původního kostela. Kostel byl dostavěn a vysvěcen 29.4.1844, pět zvonů bylo do věže umístěno 18.6.1844, v srpnu byly do kněžiště umístěny skulptury Bernarda Kutzera. Z následujícího roku pocházejí postranní oltáře, věnované továrníky Weissem a Grohmannem, a křížová cesta podle J. Führicha, dar továrníka Eisenbacha. Roku 1871 namaloval Rudolf Templer na objednávku G. Grohmanna pro vrbenský kostel obrazy Neposkvrněného početí a Snímání s kříže, r. 1889 Poslední soud a v následujícím roce Růžencovou Madonu. Kostelní lavice jsou dílem stolaře Johanna Rupricha jenž je rovněž autorem vyřezávaných částí všech tří oltářů.

Před kostelem stojí empírový kříž z roku 1825 s reliéfem Panny Marie Sedmibolestné s ornamentálně a architektonicky bohatě členěnou spodní kamennou sochařskou částí ve spojení s novým materiálem - litinou, významný i datací v dedikačním nápisu.

Vila Freidricha Grohmanna

Jedna z nejkrásnějších vil postavených pro průmyslníka Grohmanna ve Vrbně pod Pradědem. Freidrich Grohmann se významně zasloužil o rozvoj Vrbna a okolí. Tato vila byla postavena roku 1903 a je situována v menším parčíku přírodně krajinářského charakteru. V současné době sídlí ve vile Parkhotel garni.

Hrobní kaple a náhrobky ve Vrbně pod Pradědem

Hrobní kaple Marca Aurelia Rösslera je zapuštěna do ohradní zdi hřbitova, v ní je socha stojícího anděla, příklad raně empírové figurální sepulkrální plastiky z doby kolem roku 1815. Hrobní kaple rodiny Weissovy je zapuštěna v ohradní zdi, v ní socha stojícího okřídleného anděla, příklad raně empírové figurální sepulkrální plastiky z doby kolem roku 1815. Náhrobek Anny Heleny Roesnerové - typický klasicistní náhrobek z r.1780, čerpající tvarově z antických tvarů, doplněný charakteristickým klasicistním ornamentem - festonem. Hřbitovní kaple – empírová drobná stavba z doby kolem roku 1817, doklad slohové úpravy hřbitova.

Dřevěná kaple svaté Hedviky ve Vidlích

V malé horské osadě Vidly (dnes místní část Vrbna pod Pradědem) na řece Střední Opava stojí dřevěná sálová stavba kaple zasvěcená sv. Hedvice z počátku 20. století. Stavebním materiálem a kubistickým pojetím forem je ojedinělou stavbou v kraji, ve věžičce je zavěšen jeden menší zvonek.

Zbytky hradu Freudenstein

Zbytky zdiva hradní zříceniny leží na vyvýšeném konci úzkého skalnatého hřebene, v nadmořské výšce cca 590 metrů. V těsné blízkosti hradu prochází žlutá turistická značka. Archeologický materiál pocházející z hradu datoval jeho existenci od 2. poloviny 13. století do poloviny 14. století. Zajímavostí hradu je jeho zobrazení a pojmenování na mapě bruntálského panství z roku 1579. Z hradu se do dneší doby dochoval mohutný val, téměř zasypaný příkop a velmi skrovné zbytky zdiva budov. Hrad byl postaven na ochranu obchodní cesty procházející Vrbnem.

Zbytky hradu Fürstenwalde

Nad městem Vrbno pod Pradědem se zvedá dominantně kopec s názvem Zámecká hora s nadmořskou výškou 854 metrů. Právě na vrcholu této hory stával ve středověku hrad Fürstenwalde, který z výšky shlížel na město se soutokem tří řek – Černé, Bílé a Střední Opavy. Vznikl pravděpodobně v 1. polovině 13. století. Kolem Zámecké hory vede červený turistický okruh. Do dnešní doby se z hradu zachovaly obvodové hradby vyčnívající jen velmi málo  nad terén a zbytky základů vnitřních staveb. Podle historických pramenů nechal hrad postavit Přemysl Otakar II. – hrad měl ochrannou funkci, v jeho okolí probíhala těžba rudy a poblíž vedla obchodní stezka.

Zřícenina hradu Rabenstein a Weissenstein

Rabenstein je historickou památkou z 2. poloviny 13. století, spolu s Weissensteinem (Pustým hradem) tvoří zajímavý, málo obvyklý typ dvouhradí strážného charakteru. Zřícenina Pustý hrad leží na úbočí hory Loupežník, na příkré skále.